Pokud budeme pátrat po důvodech toho proč obrovskou spoustu lidí po celém světě fascinuje japonská katana, tak jeden z hlavních důvodů bude určitě to, že se jedná bezesporu o nejkvalitnější chladnou zbraň, kterou lidstvo ve své historii bylo schopno vyrobit. Období, ve kterém se formovaly podmínky pro vznik této ojedinělé zbraně, lze chronologicky rozdělit takto:
do roku 900 Meče z tohoto období měly většinou rovnou čepel a pocházely od korejských a čínských mečířů, případně od začínajících mečířů japonských. Tepelná úprava čepelí nebyla ještě dokonalá a šlo de facto o napodobeniny čínských mečů.
900 – 1530 V druhé polovině období Heian se zformovala třída samurajů, která používala jako hlavní zbraň meč. Protože se hodně válčilo na koních, používaly se často meče delší než 120 cm. Starší meče s rovnou čepelí brzy nahradily katany s typicky zakřivenou čepelí. Již na začátku tohoto období vyráběl mečíř Jasacuna z Hoki skvělé katany. Nejslavnější mečíři japonské historie pocházejí z tohoto období a to zejména v provinciích Bizen, Jamashiro, Jamato, Soshu a Minó. Obecný název těchto center výroby je Pět škol. Ty se lišily tradicí a výrobními postupy.
1530 – 1867 Po ukončení vleklých válek procházelo Japonsko obdobím relativní stability a klesala potřeba dlouhých mečů. Čepele se v této periodě zkracovaly na 60 – 90 cm. Spíše než na funkčnost, kladl se důraz na co nejefektnější vzhled (rytiny různých motivů, dokonce i ve vzoru linie kalení). Nejvíc dochovaných katan je právě z tohoto období.
po roce 1868 Ediktem císaře Meidži bylo zakázáno nošení mečů všem kromě vojska a policie. Spolu s otevřením se Japonska světu došlo ke zrušení feudálního systému a s tím souvisel úpadek třídy samurajů. K částečné obrodě výroby katan došlo po roce 1926 a byly používány i při bojích druhé světové války.
před rokem 650 n. l. Obecně se předpokládá vliv čínských a korejských mečířů. Tepelné zpracování nalezených mečů z tohoto období je na nižší úrovni a meče mají většinou přímou čepel. Pozemková reforma TAIKA z roku 645 n. l. ve svých důsledcích vedla ke vzniku třídy samurajů.
650 – 793 Rozmach budhismu, znovunastolení absolutistické moci císaře a budování státní armády. Z toho vyplývala potřeba většího množství zbraní, ale kvalitativní posun vyrobených mečů nebyl velký. Japonská legenda praví, že v roce 700 mečíř Amakuni vyrobil první skutečný samurajský meč.
794 – 1191 Japonsku fakticky vládl celé století klan Fujiwara, který okolo roku 900 vystřídaly rody Minamoto a Taira. Japonsko v té době přestalo podléhat kulturnímu vlivu Číny, a to i ve výrobě mečů a vydalo se svou vlastní, specifickou cestou. Rychle se zlepšovala výroba katan a zejména v závěru období Heian byly vyráběny už velmi kvalitní katany. Nejznámější mečíř z tohoto období je Jasacuna z Hoki a je datován okolo roku 900.
1192 – 1336 Rodem Minamoto byl v Kamakuře založen šogunát, kteý soustředil administrativní i soudní moc. V té době čelilo Japonsko dvakrát nájezdu Mongolů, které se podařilo odrazit, ale opět vzrostly požadavky na kvalitní meče. Mečířské dílny v provincii Sagami zdokonalili výrobu katan do té míry, že podle mnohých odborníků meče z tohoto období už nikdy nebyly kvalitativně překonány. Císaři Gódaigó se za pomoci klanu Ashikaga podařlo svrhnout šogunát a obnovit císařství.
1337 – 1573 Rod Ashikaga zradil císaře a založil vlastní šogunát, císař Gódagó však uprchl a usadil se v provincii Nara. Japonsko tudíž mělo dva vládce a tento jev byl provázen velkou nestabilitou a množstvím konfliktů. Období válek, nazývané Sengoku trvalo sto let a opět způsobilo kulminaci ve výrobě kvalitních samurajských mečů. Nádherně zdobené katany z tohoto období vznikaly zejména ve sféře vlivu klanu Ashikaga.
1574 – 1602 V tomto období dokázal císařský regent Tojotomi Hidejoshi sjednotit nestabilní Japonskou říši a podniknout dvě neúspěšná tažení do Koreje a Číny. Výroba mečů a vše co s ní souviselo prodělávala prudký růst.
1603 – 1867 Klan Tokugawa vládl Japonské říši 250 let. Byly vydány zákony určující postavení šlechticů, šogunů i samurajů ve společnosti. Byl posilován trend izolovat Japonsko od vnějších vlivů.
1868 – 1912 Císař Meidži se za podpory klanu Sotozama chopil vlády a stanovil jako hlavní město Tokio. Tento císař vydal nařízení zakazující nosit samurajský meč na veřejnosti s výjimkou vojska a policie.